Obec Zalešany

Translate

csbebghrdanlenfifrdeelhuisgaitjanoplptrorusrskslessvukvicy

Velikost písma

Kalendář akcí

červen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Úřední hodiny

Pátek
16:00 - 20:00 hod

QRCode

Qr Code

Z historie

Zalešany

Ves se poprvé písemně připomíná již v 1. polovině 12. století, kdy král Vladislav I. daroval část pozemků v obci svému dvornímu šaškovi Dobretovi. Král Vladislav II. následně, v roce 1167, daroval Zalešany, premonstrátskému klášteru v Litomyšli. 

O dvě století později se v roce 1324 vzpomíná Vojslav ze Zalešan (Woyslaus de Zalessan). Listinou ze dne 10. ledna 1358 daruje ves král Karel IV. klášteru v Klášterní Skalici. Po husitských válkách, v roce 1436 daroval Zalešany král Zikmund městu Kouřim a hned v následujícím roce Diviši Bořkovi z Miletínka. Poté obec vlastnil kouřimský měšťan Mikuláš (Mikeš), od něhož ji v roce 1440 získal Petr Krtek a v roce 1493 se připomíná Bohuslav Horňatecký z Dobročovic, který toto panství rozšířil o okolní obce. Jeho náhrobní kámen se dodnes dochoval ve hřbitovní zdi kostela v Křečhoři. V roce 1608 prodal David Horňatecký Zalešany Karlu Mrackému z Dubé, který je připojil ke svojšickému panství, jehož součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. 

V té době měly Zalešany 21 domů a 145 obyvatel. Zprovoznění železnice Pečky – Kouřim v roce 1882 mělo za následek prudké zvýšení počtu domů na 33 a nárůst obyvatel na 216. V roce 1920 byl do Zalešan zaveden elektrický proud, nejprve do dvora velkostatku a Hamplova mlýna. Velký úpadek obce nastal po roce 1948, kdy zde žilo ještě 214 obyvatel, neboť občané ztratili zájem o veřejné dění v obci, a nastal postupný úbytek obyvatel. 

Od roku 1850 do roku 1911 byly Zalešany součástí Vrbčan a poté, do roku 1976 samostatnou obcí. V letech 1976-90 byly Zalešany součástí Plaňan a od roku 1991 se opět stávají samostatnou obcí v okrese Kolín.

Původ názvu obce

Původ pojmenování obce se vykládá tak, že to byla osada lidí bydlících za lesy, nebo přicházejících ze Zálesí. Název se v průběhu staletí příliš neměnil, v roce 1319 je uveden ve tvaru Zalessan, od roku 1525 se objevuje forma Zálešany a od roku 1844 Zaležan (v německé verzi jako Zaleschan). V roce 1886 se název ustálil na současném Zalešany.

Pro zajímavost

V roce 1932 žilo v Zalešanech 238 obyvatel a byly zde evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, továrna na sušené mléko, mlýn, obchod s lahvovým pivem, obchod se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek.

Přebozy

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1318, kdy byly v majetku zemana Oldřicha z Bošic. Další zmínka pak pochází až z roku 1437, kdy byly v majetku Jana Přebozského ze Zásmuk, který se také v roce 1440 zúčastnil Čáslavského sněmu. V roce 1448 se mezi vojáky Jiřího z Poděbrad vzpomíná jakýsi Hroch z Přeboz. V roce 1498 zdědil ves Mikuláš Přebozský ze Zásmuk, který ji vlastnil až do roku 1540, kdy přešla na jeho syna Zikmunda Přebozského. Ten zemřel v roce 1570 a ves na krátko vlastnil Jiřík Přebozský, který však záhy umírá. 

V roce 1572 spravoval Přebozy jako poručník Boleslav Hanykéř ze Semína, v roce 1582 přešly do rukou Mikuláše Přebozského, který byl po své smrti v roce 1612 pohřben v kostele sv. Václava v Žabonosech. Majetku se ujala jeho vdova Kateřina z Šanova, která v roce 1614 Přebozy prodala Jiřímu Mírkovi ze Solopysk a ten je připojil k plaňanskému panství. S ním se Přebozy dostaly v roce 1624 do rukou Lichtenštejnů a v roce 1716 byly připojeny k panství Kostelec nad Černými lesy. Jeho součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. 

Původ názvu obce

Přebozy se v minulosti nazývaly také Přebuz, Přebuzy a Příbozy, název je nejspíše odvozen od křestního jména Přebud. V místním podání se traduje, že název je odvozen os slova "převozy" (ovšem není zřejmé, přes jaký tok by se zde převáželo, obcí protéká pouze malý potok Bečvárka).

Pro zajímavost

V roce 1932 žilo obci Přebozy 263 obyvatel, později se stává samostatná obec součástí Zalešan. Byly zde evidovány tyto živnosti a obchody: hostinec, kovář, mlýn, obuvník, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika.

Zdroj: Cesty a památky 

Důležité kontakty

Krizová linkaTelefonní číslo
Tísňové volání - téměř celá EU 112
Hasiči 150
Záchranná služba 155
Městská policie 156
Policie ČR 158
Dodávka plynu 12 39
Turista v nouzi 12 22

Návštěvníci

408
DnesDnes20
VčeraVčera32
Tento týdenTento týden52
Tento měsícTento měsíc408
VšeVše408

Vstupem na tyto stránky souhlasíte s využíváním cookies, sloužícím pro autentizaci uživatelů a pro statistiku návštěvnosti.